Kvarteta Fantazie

Před vlastní hrou
(Moc prosím, nepřeskakujte)

Pro tuto první sadu obrázků, které snad obrázky v obvyklém slova smyslu ani nejsou, jsem záměrně zvolil způsob, kdy kreslíme jen obrys. Stejnou formu budou mít i další sady, rozvíjející schopnost obrázky rozpoznávat, rozumnět jim, případně je i samostatně tvořit.
Většina reliéfních obrázků se kterými se dnes nevidomé děti setkávají jsou buď obrázky siluetové - ze silnějšího kartonu vystřižená kočička nebo autíčko nalepené na podkladu, nebo obrázky téměř symbolické, kdy kousek kožešiny znamená lišku, zajíce či čerta. U těch druhých bývá přesný tvar díky měkkosti materiálu velice neurčitý, navíc bývá přebit vjemem neobvyklého povrchu. Ty lepenkové sice linii respektují, ale v praxi se téměř žádné nevidomé dítě nedostane k jejich vytváření. Vyžadovalo by to od něj nesmírnou manuální šikovnost. A tak orientace na typy obrázků dnes nejobvyklejší odsuzuje nevidomé děti jen do role konzumentů bez možnosti aktivně obrázky "kreslit".
Nemají vzory, a když občas mají, většinou se dětem zdají nezajímavé.
Je totiž třeba, aby nevidomé děti nejdřív plně pochopily souvislost mezi tvarem něčeho skutečného a tvarem, který se objeví na papíře. Je úžasné, když pochopí, že žebřík, plot, dětská postýlka a ty čárky na obrázku mají něco společného, je krásné, když se začnou radovat, že to ouško hrnečku nebo hřeben jsou jako živé.
Proto přicházím právě s kvartety "Fantazie".
Co na nich najdeme? Jak kdo.
Někdo čáru, čtverec, obdélník či kruh a další, jiný špejli, provázek nebo jehlu, polomáčenou sušenku, kuchyňský stůl nebo obrazovku televize, lavičku, můstek přes potok nebo víčko od babiččina zásobníku na léky. Z trojúhelníku se může vylíhnout třeba tavený sýr, lázeňský trojhránek, sendvič nebo pyramida, z geometricky těžko popsatelného tvaru banán, jitrnice nebo bumerang.
A právě o to při hraní si se sadou Fantazie jde. Forma kvartet je jenom zástěrka pro lidi, kterým nestačí hraní si, ale potřebují hru s pravidly.
Je důležité, aby děti, kterým je tahle sada určena, nezůstaly u jediného výkladu tvaru, který na kartě najdou, ale aby pochopily, že takový jednoduchý tvar toho může znamenat strašně moc.
Rozběhnou si tím fantazii vlastní a jestli souvislost mezi tvarem předmětu a tvarem obrázku doopravdy pochopí, bude se jim to náramně hodit při vnímání prostoru a prostorových souvislostí, až vyrazí do světa.

Co tvoří kvarteto

U hry, jak ji nabízím, je na každé kartě nějaký hlavní obrázek: kruh, půlkruh - promiňte, chtěl jsem říct míč, půlka koláče nebo měsíc - a malý symbol doplňující - kroužek (prstýnek), brejle, vlnovka (had) a korálky.
A tak úplné kvarteto tvoří např. čtyři karty na kterých je čtverec, jednou s prstýnkem, podruhé s hadem, potřetí s korálky a po čtvrté s brejlema. nebo podle fantazie to může být třeba svatební koláč (kruh s prstýnkem), talíř na který si babička odložila brejle, jedovatý pivní tácek a naparáděná lázeňská oplatka.
Prostě, fantazii se meze nekladou.

Jak se to hraje

Cílem je získat během hry co nejvíce úplných kvartet. Kdo jich má na konci hry nejvíc, vyhrál.
Kvarteta se nejlépe hrají ve čtyřech, kdy každý hráč dostane na začátku osm karet. Prohlédne si, jestli nemá nějaké úplné kvarteto, tedy čtyřikrát stejný velký obrázek. Když má, odloží si je stranou a na konci započítá. 
dále první hráč může od kohokoli chtít kartu, kterou by si doplnil nějaké kvarteto neúplné, aby ho jako úplné mohl zase odložit a na konci započítat.
Např. od třetího hráče může chtít trojúhelníček s hadem. Trojúhelníček smí ale chtít jen za předpokladu, že mezi svými kartami nějaký trojúhelníček má. Když oslovený hráč žádanou kartu má, musí ji dát tomu, kdo ji chtěl, v našem případě prvnímu hráči, a ten může znovu od kohokoli žádat další kartu. když oslovený hráč požadovanou kartu nemá, je na řadě právě on a zase on se pokouší získat od jiných karty, které mu chybí v jeho neúplných kvartetech.
Kdo má intuici, logické myšlení, paměť a štěstí v kartách, vyhraje častěji. 

Jiří Mojžíšek